ETZ-Programm ETZ-Programm

SKANZEN ochrany státní hranice a železné opony

hraniční přechod Nové Hrady – Pyhrabruck
Rekonstrukce podoby drátěných zátarasů, stálá expozice výstroje, výzbroje a vybavení.

OCHRANA STÁTNÍ HRANICE

Je historicky prokázanou a nezpochybnitelnou skutečností, že každý svrchovaný stát střežil a střeží své hranice, které se v minulosti vytvářely i na základě velkých bojů o území. Ochrana státních hranic je součástí hospodářského, bezpečnostního a obranného systému každého svobodného a nezávislého státu. Už v nejstarších dobách bylo běžné, že každá lovecká tlupa střežila své teritorium. Postupně vyvstávala potřeba přesného stanovení státních hranic. Současné hranice našeho státu jsou garantovány výsledky mírových konferencí a smlouvami se sousedními státy.

V dávných dobách byla na ochranu státních hranic, především v místech, kde ji překračovaly obchodní stezky, budována strážní hradiště i pevné hrady. Ty měly za úkol sledovat hranice, vybírat mýta a cla a včas upozornit na vpád nepřátel. V případě vpádu nepřátel bývaly hraniční průseky zatarasovány.

Z historie je známý systém římských opevnění podél Dunaje.
Legendárními ochránci státní hranice byli např. Chodové sídlící v západním pohraničí. Zmiňuje se o nich Dalimilova kronika v r. 1040. Dalšími známými ochránci byli šumavští Královci, sídlící v oblasti tzv. královského hvozdu, kteří byli údajně povoláni ke službě za knížete Břetislava v r. 1041.

Proti bujícímu pašeráctví v pozdějších dobách vznikla např. pohraniční a posléze finanční stráž.
V bývalém Rakousko–Uhersku střežil státní hranici tzv. vojenský kordon a od r. 1830 ozbrojený sbor pohraniční stráže, tzv. pohraniční myslivci. Úkolem byla ochrana hranice proti podloudnictví, ale také ochrana hranice z hlediska vojenského.

V roce 1842 došlo k vytvoření finanční stráže, která měla za úkol zabraňovat přístupu podezřelých osob do země,
zabraňovat vojenským zběhům v útěku do ciziny a spolu-působit při vojenské ochraně hranic.

Po vzniku samostatného Československa byly oblasti při státní hranici obsazeny vznikající Československou armádou. V roce 1919 vznikla Pohraniční finanční stráž, jejímž úkolem byla ochrana hranice proti pašerákům a jiným živlům.

Po nástupu fašismu v Německu se objevily první studie o opevněné ochraně státních hranic. První lehká opevnění vznikla již v roce 1936, v roce 1937 následovala výstavba pevností a dalších obranných objektů proti hrozbě ze strany fašistického Německa.

V r. 1936 vznikla Stráž obrany státu. Jejím základem byli příslušníci Finanční stráže, četnictva, policie a Vojenských jednotek.

Po mnichovské dohodě byla Československá republika donucena vzdát se pohraničních oblastí ve prospěch Německa. Ochranu nových hranic provádělo četnictvo a Finanční stráž ve velice nepříznivých podmínkách. Následovalo rozbití zbytku československého území a okupace Německem.

Po osvobození Československa v roce 1945 obsadila státní hranice Československá armáda a do míst původní dislokace se postupně vraceli příslušníci Finanční stráže.

Ještě v roce 1945 vznikl Pohotovostní pluk 1 Národní bezpečnosti, jehož úkolem byla ochrana západního pohraničí. Postupně byly vytvořeny další dva pluky. Vznikl nový útvar ochrany státních hranic – Útvar SNB 9600. Státní hranice střežila v prvním sledu Finanční stráž, ve druhém sledu byly útvary Sboru národní bezpečnosti a jednotky Pohotovostních pluků národní bezpečnosti.

Dne 4. 9. 1946 byly pohotovostní pluky přejmenovány na Pohraniční pluky SNB a 1. 4. 1949 vznikla sloučením Po-hraničních útvarů SNB a Finanční stráže Pohraniční stráž SNB.

Dne 1. 1. 1951 zaujala vojskovou sestavu nově vzniklá Pohraniční stráž na hranici s Německou spolkovou republikou. K nově vzniklé Pohraniční stráži narukovali vojáci základní služby. Dne 26. 1. 1951 zahájila Pohraniční stráž ochranu státní hranice proti Rakousku a 11. 7. 1951 byla ochrana hranic uzákoněna Zákonem o ochraně státních hranic.

Dne 27. 9. 1991 byla Pohraniční stráž zrušena a ochrana státní hranice přešla na Pohraniční policii, která ji vykonávala až do svého zrušení po vstupu ČR do Schengenského prostoru.

VÝSTROJ

V poválečném období byla používána výstroj, kterou příslušníci obdrželi při nástupu k SNB a uniformy po německé armádě, používaly se i dřívější uniformy policejní a četnické.

V padesátých letech byly postupně zaváděny uniformy, které používala Československá lidová armáda, později i polní maskovací uniformy a vycházkové uniformy tesilové a bundokošile. Pro službu v zimním období se používaly bundy se zateplenou vložkou a kožichy.

Pokrývku hlavy tvořily brigadýrky SNB, vojenské lodičky, ušanky a po zavedení vojskové ochrany (vzniku Pohraniční stráže) přibyly zelené brigadýrky.

K obutí se zpočátku použilo vše co bylo k dispozici, později vysoké boty tzv. „půllitráky“ a nakonec pevná šněrovací obuv tzv. „kanady“. Dále používali pohraničníci běžné vybavení, které používala i Československá lidová armáda.

VÝZBROJ

Poválečné pohraniční útvary SNB používaly ve službě pistole různých druhů a sovětské samopaly. Později byla Pohraniční stráž vyzbrojena samonabíjecími puškami a též samopaly československé výroby.
Pro případ napadení státu ze strany nepřítele byly na rotách kromě kulometů i pancéřovky, tarasnice a bezzákluzové kanony.

TECHNIKA

V období po II. světové válce se ke střežení hranic používaly různé „trofejní“ dopravní prostředky, ale i prostředky domácí výroby či darované Rudou armádou. Např. obrněné automobily, jízdní kola, osvědčené byly motocykly a až do začátku šedesátých let nebylo zvláštností vidět jízdní hlídku Pohraniční stráže na koních.
Rostoucí motorizace ozbrojených složek našeho státu přivedla do služeb PS moderní dopravní prostředky česko-slovenské a sovětské výroby používané k přepravě hlídek, materiálu a pro hospodářsko-technické potřeby jednotek.
Hojně používanými a ve službě osvědčenými byly mj. automobily Škoda 1101, terénní automobily Praga V3S, Tatra 111, Tatra 805 včetně různých skříňových verzí, sovětské GAZ 69, UAZ a celá řada moderních nákladních automobilů TATRA.
V době, kdy Pohraniční stráž podléhala velení Minis-terstva národní obrany, byly ve výzbroji i obrněné trans-portéry OT-64.

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Vybudování skanzenu se uskutečnilo za podpory Evropské unie, z Evropského programu pro regionální rozvoj.
Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který tam vybudoval pan Radomil Marek se svými přáteli.
Cílem expozice je podat přehled o vývoji ochrany hranic od nejstarších dob až po vstup České republiky do schengenského prostoru EU. Větší část expozice je zaměřena na ochranu státní hranice v období tzv. studené války, kdy byl svět rozdělen na dvě nesmiřitelné politicko-hospodářské a vojenské soustavy.

Info. o otevírací době na tel.: 386 362 195 a www.kicnovehrady.cz
Vydalo Město Nové Hrady za finanční podpory Jihočeského kraje.
Text: Mgr. Václav Marek, Ladislav Marek
Fotografie, grafický návrh, sazba: Michal Jarolímek